Emoce, silný příběh, skvělé herecké výkony, šmrnc, spád a překvapivý závěr. Nic z toho nechybí novému českému filmu Jana Hřebejka Nevinnost.
Děj filmu mapuje příběh propletené rodiny ve spirále lží a polopravd. Hlavní postavou je uznávaný lékař (Ondřej Vetchý), kterému se po udání čtrnáctileté bláznivé pacientky zboří život, jako domeček z karet. Je obviněn ze zneužívání nezletilé. Když se zdá, že případ je u konce, objevuje se na scéně nový hráč (Aňa Geislerová), který případ opět rozhoří. Zůstane pravda, která měla na vždy zůstat zahalena v mlze, doopravdy skryta?
Duo Hřebejk, Jarchovský zraje jako víno. Asi jsou ty tam časy, kdy se národ bavil u Pelíšků, Pupenda, Musíme si pomáhat a dalších bláznivin. Snaha zaměřit se na vážnější tématiku z oblasti psychologického dramatu se jasně ukazuje, že to není krok špatným směrem. Režisér opět sáhl po svých osvědčených hercích, ale zařazením Anny Linhartové se trefil přímo černého. Anna hraje s takovou lehkostí a samozřejmostí až z toho mrazí, něco podobného jsem naposledy viděl u Dakoty Fanning, jedné nejnadanějších dětských hereček v Americe.
Poslední třetina Nevinnosti působí tak, že ani sami tvůrci pořádně nevěděli, jak udělat nečekaný románový zvrat. Jeví se to poněkud nastavovaně. Asi by divákům pouze hodinový film nestačil. Velké vynahrazení však přijde v samém závěru.
Nevinnost jistě patří ve své kategorii k vyššímu standardu. Jen tak dál.