Cinematerapie
Někdy je snazší se vypovídal z problému oku kamery. Stoupnout si před ni a svěřit se neznámým lidem. Film je mozaikou složenou z rozmanitých životních příběhů. Každý má svého kostlivce ve skříni a tito lidé se odhodlali se s námi o ně podělit. Líbilo se mi, jak film své protagonisty semknul. Byli vzájemně v kontaktu i v konfrontaci. Zaujal mě způsob zpracování. Mísily se zde prvky dokumentu s hraným filmem, kdy určité pasáže vyprávění byly rovnou zinscenovány. Líbilo se mi, že v těchto krátkých scénách si aktéři filmu vzájemně střihli nějakou roli. Podle režisérových slov je zde jeden prvek, který jednotlivé příběhy spojuje. Tito lidé si v životě po různých peripetiích našli nějakou ideologii, ke které se mohou upínat a bez níž by byli ztraceni. Toto je film o reálných lidech s reálnými příběhy.





