Mimo jiné slavnostní zahájení festivalu, jehož moderování se chopil vtipný a pohotový Jan Burian. Byli nám představeny soutěžní celovečerní filmy i soutěžní dokumenty, poroty pro obě sekce, a to poroty mezinárodní i studentské. Upřímně, úlohu porotců svým kolegům nezávidím, je to totiž velmi odpovědná činnost. O to více trpělivosti, bystrého oka a štěstí jim přeji a jsem upřímně zvědavá, který snímek letos vyberou.

A co přinesl první festivalový den mě osobně? Ukázal mi novou tvář českého filmu, neokoukanou a vizuálně velmi dobře propracovanou. Co mám na mysli? Nový film Tomáše Řehořka - CzechMadeMan. Od tohoto nadaného režiséra jsem zatím viděla jen Piko (které je v rámci Finále také uváděno, 20.4. v 16:30), ale musím říct, že CzechMadeMan mě překvapil. Nejen, že k němu jako jeden ze spoluautorů napsal scénář můj oblíbený Oto Klempíř, ale navíc ještě hlavní roli ztvárnil herecký chameleon Jan Budař. Ten postavu Jakuba Vrány ztvárnil víc než dobře, vývoj postavy v průběhu zhruba patnácti let není žádná legrace, navíc ještě u takto komplikovaného životního příběhu. Líbilo se mi, že jsme mohli sledovat přechod od obyčejného malého šejdíře až po velké zvíře, ale zároveň od malého naivního kluka až po lidskou karikaturu, která sice má prachy, ale „duše byla mrtvá, anebo ne..."

Film samotný vyniká výbornou kamerou, pomalé studie lidských tváří, milostných scén apod. jsou následovány sledem rychlých záběrů posouvajících Celkově CzechMadeMan působí, podobně jako Piko, jako film na pomezí hraného filmu a dokumentu.