Extáze se nekonala

Na film Extáze jsem byla velmi zvědavá, většina ho hodnotila jako film, který stojí za zhlédnutí. A tak jsem na něj tedy šla. Staré černobílé filmy mám ráda, pod nimi si vždy vybavím úžasnou Věru Ferbasovou či elegána Oldřicha Nového. Zde mé nadšení ale opadlo Bohužel, žádná extáze v průběhu ani po skončení filmu nepřišla. Nekonečné scény prakticky bez děje, bez dialogů a vlastně úplně o ničem (dívat se několik minut na scénu, kdy dělníci rozbíjejí kameny nebo záběry na pole s obilím), tohle není můj šálek kávy. Možná jsem až příliš kritická, možná je to tím, že jsem laik a nedokážu ocenit krásu takového druhu filmu. Proto nemohu říct, že bych byla filmem ohromena. Jediné, co mě potěšilo, byl nápis „Ende", kdy si půlka sálu oddychla a já si uvědomila, že nejsem asi jediná, kterou tento film až tak moc nezaujal.