Habermannův mlýn 18. 4.

Posledním snímkem se legendární český režisér Juraj Herz vrací k tématu druhé světové války. Konkrétně se zde zabývá tématem odsunu sudetských Němců po skončení druhé světové války. Toto téma je pro českou veřejnost palčivé i z toho důvodu, že po všech letech uplynulých od skončení války je pořád ještě otevřené a názory na něj se různí. Jak se tedy režisérovi povedlo se s touto látkou vypořádat?
Podle mého názoru více než obstojně. Před Herzem stála nevděčná úloha vtěsnat do formátu celovečerního filmu události německé okupace Československa, které vedly k divokému odsunu sudetských Němců naznačenému už v úvodu filmu. Po celou dobu sledujeme osud německého průmyslníka Augusta Habermanna, který se staví proti německé okupaci českého pohraničí, ale aby ochránil svoji českou manželku židovského původu, musí se uvolit ke kompromisům, které jsou pak proti němu použity po skončení války. Potřebný rozměr této tragické postavě dodává její představitel Mark Waschke, který spolu s Karlem Rodenem odvádí nejlepší herecký výkon celého filmu. Největší podíl na věrohodnosti filmu má ale Herzova režie, která mu dodává sugestivní atmosféru doby.
Celkově bych tedy snímku vytknul pouze nahuštění dlouhého časového úseku do relativně krátké stopáže. Kvůli tomu jsou některé události odbyty stručněji, než by si zasloužily. Přesto se ale Juraji Herzovi podařilo natočit film, který je hodný zapamatování.