Hlavní navigace


Obsah

Ohlédnutí za festivalem Finále 2012 (28. 4. 2012)

Pod sluncem tma (27. 4. 2012)

Generace Singles Jany Počtové (25. 4. 2012)

Sestřih filmů O. Trojana a beseda s rodem Trojanů (24. 4. 2012)

Záhrada (23. 4. 2012) 

 

Úvodník: Co dokáže film?

 


Emoce, zábava, sebe-rozvíjení. Řekneme-li tato tři hesla, různým lidem se jistě budou vybavovat různé věci a různé spojitosti. Mně konkrétně se vybaví film. Chápu ho jistým způsobem jako náplň života – vždyť netočí se snad naše dennodenní konverzace okolo otázek „viděl/a jsi tohle?“ a „nepůjdeme na to do kina?“ a okolo sáhodlouhých debat týkajících se hereckých výkonů či perfektního filmu, který se „musí“ vidět? Znám mnoho lidí, kteří mají seznam filmů, jež by každý člověk měl za život vidět, znám lidi, co projíždějí filmy z filmových žebříčků jeden po druhém, znám lidi, co mají v excelovských tabulkách vypsané oscarové filmy seřazené podle roku natočení a odškrtávají si je…


Co tedy dokáže film? Dokáže úplně proměnit život – organizaci času („od osmi dávají v televizi tenhle film, to musím vidět!“), názory a myšlenkové pochody („kdyby tam tak nešel, mohlo to všechno skončit lépe“) ale například i znalosti a zkušenosti („skoro jakoby člověk zažil tu normalizaci“). A co víc, film umí vyvolat emoce. To je pro mě, jako pro silně emotivního člověka, zásadní. U některých filmů se dokážu zasmát opravdu od srdce, jiné vyvolávají pláč, po dalších zase musím přemýšlet co, jak a proč se to stalo (někdy i pár dní), jindy jsem překvapená anebo zmatená (pak pouštím znovu). Zkrátka film není jenom zabiják nudy, z filmů se učíme, měníme názory i nálady a baví nás to. Co k tomu více dodat… Snad jen − pojďme si pustit film!


 

Recenze, postřehy a další články Kateřiny Hovorkové budou zveřejňovány v průběhu festivalu.


Vyhledávání

FESTIVALOVÉ CENY JSOU ROZDÁNY...