KATKA

Představte si, že jste skoro třicetiletá ženská závislá na heroinu. A to až tak, že si bez jakéhokoliv mateřského pudu pícháte dávku pár dní před porodem. Pokud si říkáte, že si něco takového vůbec neumíte představit, a nebo to celé naprosto odsuzujete jako nezodpovědné a odporné chování, jsme na jedné lodi. Někteří lidé témata drog, prostituce a domácího násilí hned smetávají ze stolu, jiní mají pocit, že se jich něco podobného vůbec netýká. Čím víc se ale taková témata ztrácí z debaty, tím víc je potřeba o nich mluvit a ukazovat, že tu jsou a budou napořád. Nejen za to si nesmírně vážím Heleny Třeštíkové, režisérky filmu, která se nebála a pustila se do natáčení. Obdivuji její sílu, odhodlání a profesionální odstup, díky kterému je tento dokumentární film odstrašujícím snímkem. Můj kamarád říká, že tento film jednou pustí svým dětem, aby je odradil od čehokoliv podobného. Já osobně si myslím, že tento snímek byl měl shlédnout každý bez rozdílu věku a nezavírat oči před skutečnostmi, na které se přes naše růžové brýle odmítáme koukat.