Hlavní navigace


Obsah

Úvodník: Jak vidím český film?


Česká filmová tvorba sahá hluboko do 20. let minulého století. Česká kinematografie se však začala výrazněji vyvíjet až od konce první světové války po vzniku samostatné Československé republiky. Následná hospodářská krize, která sužovala svět, českému respektive československému filmu neubrala na energii. Ba právě naopak, prvorepublikové filmy proslavily umělce, jako například Vlastu Buriana, Hugo Haase, Adinu Mandlovou či Lída Baarová. Nebo tomu bylo naopak a spíše herecké výkony těchto umělců proslavili film? Po roce 1938 byla česká válečná kinematografie oklestěna a bojovala o přežití. S koncem války přišel i konec soukromého podnikání v oblasti filmu. Československý filmový průmysl znovu utrpěl a to zejména cenzurou a budovatelskou rétorikou. I přes svůj budovatelský apel jsou ale snímky ztéto doby nedílnou součásti každé dnešní české domácnosti. Nehledě na dobu, která uběhla od jejího natočení. S počátkem šedesátých let přišlo uvolnění politických poměrů a umožnilo tak nástup jedné z nejslavnějšíchdob českého filmu.

Tato doba je pro mě a myslím, že i většinu z nás spojena zejména s Milošem Formanem a Jiřím Menzelem. Po roce 1989 přibyla českému filmu konkurence v podobě světové produkce. V této konkurenci obstáli Svěrák či Hřebejk, kteří stojí na pomyslném Olympu české filmové tvorby dnes. Ipřes evropské měřítko, jehož jsme momentálně součástí, je zájem české veřejnosti o domácí hranou tvorbu mimořádně vysoký. Ovšem připadá mi, žeprestiž české kinematografie se stále opírá v prvé řadě o tvorbu minulých let, respektive se domácí tvorba stále vrací do dob minulých, ať už se jedná o éru komunismu či poválečnou dobu. Dnešní éra je označována dobou plodné generace umělců, režisérů a herců. Stačí namátkou zmínit Aňu Geislerovou, Tatianu Vilhemovou, Ivana Trojana či Jiřího Macháčka. Vysokou úroveň českého filmu dokládají i obdržené Oscary, které dokázaly obstát v tak vysoké konkurenci.

Četla jsem názory, že pro český film je specifická jeho nezařaditelnost.Nemůžeme s jistotou říci, o jaký žánr se jedná. Každý nově natočený film je pouze určitou směsicí žánrů. Ovšem jestli pár kritiků toto vidí jako krizi českého filmu, mě osobně se jeví tento fakt jako bezvýznamný,i když možná pravdivý. Kinematografie je významnou součástí národní kultury. Měli bychom ji ctít, podporovat a plnými doušky vychutnávat. Jestli film zraje jako víno nevím, ale každopádně s věkem narůstá náročnost diváka. Možnou krizi vidím tedy zejména v točení nízkorozpočtových snímků, které diváka zprvu uspokojí, ale většinou nezanechají hlubší dojem. Zdá se mi, že poslední dobou byla tímto „trendem" zasažena i Česká republika. Pevně věřím, že se jedná pouze o momentální selhání, protože doopravdy věřím českému filmu, českým filmovým umělcům a české veřejnosti!

Dne 29. 3. 2011
Petra Dragounová


Recenze, postřehy a další články Petry Dragounové budou zveřejňovány v průběhu festivalu.

 

Bastardi_(20. 4. 2011)

 

Habermannův mlýn_(21.04.2011)

 

Spalovač mrtvol  (21.04.2011)

 

Filmový snímek Zítra se bude...(22.4.2011)

 

Odcházení, film Václava Havla (22.4.2011)

 

Kočár do Vídně (22.4.2011)


Vyhledávání

ZPRAVODAJ

OČIMA FOTOGRAFŮ

Festivalové dění zachycené objektivy našich fotografů najdete zde.

Fotografie studentů Soukromé střední uměleckoprůmyslové školy Zámeček najdete zde.