Přežít svůj život

Přiznám se, že mé podvědomí nebylo dotčeno vlivem Jana Švankmajera, až doposud (vědomí o něm mělo zajisté povědomí). Po zkušenosti s Přežitím svého života jsem naladěna na jeho vlnu a chci vidět něco dalšího od tohoto autora. Téma prolínání snu a reality je pro filmaře lákavou výzvou a troufám si tvrdit, že tvůrci této psychoanalytické komedie pojali téma výborným způsobem. Nejvíce diváka uchvátí použitá technika a preciznost Jana Švankmajera. Film působí jako promyšlený do těch nejmenších detailů. Kombinace pohyblivých fotek s hranými kousky herců je skvělým prostředkem k proplouvání mezi realitou, představami a sny. Výjevy jsou podkreslovány a podtrhávány mlaskavými, trhavými, šustivými zvuky; zvuky bosých chodidel ťapajících po chodníku nebo kapkami padajícími na lžičku.
Krom jiného mě pobavil „souboj" Freuda a Junga na stěně ordinace a jejich vypoulené oči nebo nastražené uši reagující na dění v místnosti. Znalost Freuda Vám umožní pochopit skvělé narážky a vtipy, které protkávají celý film. Má to jen malou nevýhodu, brzy pochopíte pointu filmu. Zábavou ovšem může být Váš vlastní závod s psychoanalytičkou ve vykládání Evženových snů. Přijdete na význam symbolů kabelky, peněz nebo roli postavy Evy-Elišky-Evženie dřív, než Vám to vysvětlí paní doktorka?
Na závěr skvělá hláška z filmu, snad neprozradí příliš mnoho: „Zbouchnout vlastní animu, to je horší než incest!"