Změnilo se za těch dvacet let, které uplynuly od Obecné školy, financování vašich filmů?

Obecná škola vznikala na Barrandově těsně po revoluci a byla ještě plně financována ze státního rozpočtu. Od té doby se natáčení filmů v Čechách v mnohém změnilo, na place se již nepije alkohol, lidé se naučili rychleji pracovat a nestydí se třeba i běžet, je-li to potřeba. Kolja se natáčel v roce 1995 a peníze se na něj sháněly velmi těžko. Domácí komerční televize tehdy ještě nevstupovaly do výroby filmů jako koproducenti a Česká televize tedy mohla plně zneužívat svého monopolního postavení a vnucovat nezávislým producentům jedostranně výhodné podmínky spolupráce. Nebýt podpory Státního fondu a zahraničních fondů Eurimages a CNC, Kolja by býval nikdy nevznikl. S financováním ze zahraničí na Koljovi tehdy hodně pomohl britský producent Eric Abraham a byl to právě on, kdo dostal Kolju do světa. Od té doby jsme spolu dělali všechny mé další filmy včetně Kukyho, pro jehož realizaci Eric zajistil téměř polovinu rozpočtu. Neumím si představit, že bych měl na film sehnat přes čtyřicet milionů jen z domácích zdrojů. Ti producenti, kteří to dokáží, mají můj hluboký obdiv.

Na webovém fóru má Kuky hodně ohlasů od spokojených diváků. Sledujete pravidelně, co vám diváci píší a těší vás kladné ohlasy?

Ano, sleduji ohlasy na Kukyho facebooku a dost mne to baví.

Jeden z ohlasů byl trochu vyčítavý, maminka si stěžovala, že její šestiletý syn se po shlédnutí Kukyho začal v noci bát, vystrašily ho některé scény...

To je mi líto, snad ho to už přešlo a spí zase dobře. Naštěstí takových ohlasů moc není. Snažil jsem se Kukyho dělat tak, aby bavil i mne i mého tehdy sedmiletého syna. Pamatuji si z dětství, jak jsem se rád bál při představě strašidelného lesa, sklepení s kostlivci nebo bezhlavého rytíře. Pohádky jsou plné mnohem větších hrůz, žerou se princezny a sekají se hlavy... nejen zlým drakům, ale i hlavním hrdinům viz. Zlatovláska.

Na druhou stranu se rodiče také zajímali o souřadnice místa, kde se Kuky točil. Skutečně do toho lesa jezdí s dětmi na výlety?

Ty souřadnice jsme opravdu chtěli zveřejnit, ale neudělali jsme to. Lekli jsme se představy, že by se tam třeba vydalo opravdu hodně lidí a ta magická místa by se naší vinou zničila. Teď, když už vlna zájmu o Kukyho opadla, to možná uděláme. Pro pár skalních fanoušků.

V roce 2006 jste jako producent podpořil projekt režisérky Alice Nellis Tajnosti. Chystáte se k podobnému kroku nebo se soustředíte na nějaký svůj projekt?

Tajnosti jsem produkoval po šestileté pauze, kdy jsem si nesáhl na film a byl jsem vyhladovělý. Vznikaly tehdy zároveň s Vratnými lahvemi. Ale už bych to asi neudělal. Produkování je vlastně velká otrava. Není to příliš tvůrčí práce a dá se vydržet, jen když je spojená s tou sladkou odměnou, kterou je pro mne režírování filmu.